Kapitola 2 : Dvanácterák jako důkaz

26. dubna 2009 v 11:29 | Naja |  HP a Kletba Smrti
Brumbálova reakce byla jiná, než očekával.Okamžitě Harryho odzbrojil. Neměl se jak bránit, bylo to velni podlé na člověka tohoto typu. Musí zachovat chladnou hlavu.
"Kdo jsi?" zavolal Brumbál.

"Pane profesore, jenom rok jsme se neviděli a vy mě už nepoznáváte?"
"Vidím Harryho Pottera téměř dospělého s četnými poraněními a jiného než před rokem. Vyspělejšího a hezčího.Ale jak můžu vědět, že je to Harry Potter."
"No, když to vidíte takhle, to abych šel." Chystal si vzít svůj kufr a odejít, jenže ho něco odmrštilo na stěnu. Začalo ho ošklivě píchat v žebrech./ale ne, to už je dnes po 6/ pomyslel si.
"Ehm, pane profesore, i kdyby byl kouzelník v jiné podobě, schopnosti by měly být stejné, nebo ne?"
"No..ano"
"Tak mě nechte vyčarovat patrona."
"To jsi uhodl ty Smrtijede! Abys měl hůlku viď?" změnil tón Brumbál.
Harry se začínal nudit :" Kdybych vás chtěl zabít, udělal bych to hned, jak jsme přistál, mimochodem, ony jsou zrušeny ochrany kolem Bradavic?"
"Ano" Brumbál moc neřečnil.
" Brumbále, dejte mi tu hůlku." Prosil.
Po dlouhém přemlouvání mu ji nakonec dal.
"Expecto Patronum!" zvolal Harry. Jelen dvanácterák po dlouhé době vyletěl z hůlky. Harry po roce kouzlil.
"Harry!"
"No hurá, toto trvalo!" křikla Harry.
"Ale jak je to možné? Voldemort rozhlásil už před půl rokem , že jsi mrtvý!"
"No, tak to rozhlásil špatně, jako by jste ho neznal" Harry si svou hůlkou začal spravovat oblečení a léčit zranění. Jen nějaký kus něčeho mu v plících pořád zůstalo. ¨
"Jsi jiný" zkonstatoval Brumbál.
"Postřeh" řekl mu ironicky Harry. Nevěděl, jestli bude schopný mu to odpustit, ale snad jo.
"Harry, odpusť, že jsem tě podezříval a dokonce hodil na zeď. Myslel jsem, že si opravdu Smrtijed."
"Ehm..V pořádku.Pane profesore, dá se použít kouzlo na sebe?" to byla věc, která ho docela vážně zajímala. (Aducto)
"Dá ale jedině pře zrcadlo."
"Fajn, to jsem potřeboval vědět, nemáte tu nějaké?"
Brumbál mu ho však nepodal. Místo toho Harryho objal. Harry naprosto zaskočený uskočil. Celý ten rok ho nikdo nepohladil, neobjal a vlastně se ho ani nedotkl. Odvykl si na lidský dotyk. Voldemort používal hůlku a lidského dotyku by se od něj nedočkal. Nebylo mu příjemné se někoho dotýkat.
"Promiň Harry, nechal jsem se unést. Rok jsme se neviděli. Tady máš to zrcátko. Počkej tady, jdu to říct ostatním."
"NE! Řeknete jim to, až budu pryč!" zamluvil to Harry.
"Pryč? Ty chceš jít pryč?"
"Ano, musím trochu..ehm..nabrat energii.Jen se chci zeptat, jestli můžu nastoupit do 7. ročníku od 1. září?"
"Ne, musíš nastoupit do 6. ročníku. I ostatní, škola byla bohužel zavřená."
"Cože? Jak to?"
"Když jsi zmizel, spadla Nebelvírská věž a tím i půlka hradu. I s kouzly trvala oprava přes půl roku."
"Takže jsem nic nepromeškal?To je super!" uslyšel ale kroky:"Profesore, všechny pozdravujte a vzkažte Ronovi a Hermioně, že je mám moc rád a kdyby jich nebylo, nezvládl bych to tam!!"
"Aha!" řekl Brumbál..byl absolutně vyvedený z míry.
"Popadl kufr, koště a ostatní a než se přemístil (to se taky naučil), stihl ještě říct:" Naschle a děkuju!"
Dovnitř vplulo několik lidí. Smáli se.
"Představte si, Brumbále, že Lenka s tátou fakt našli toho jejich muchlorohého chropotala! I když je to kříženec salamandra a létající mantichory ( to jsem si vymyslela, možná žádná létající mantichory není :D). Ministr jim ale řekl, že může dostat jména po tom jejich chropotalovi. Ten druh je totiž nový! Oni stejně říkají, že je to chropotal!" pochechtával se Lupin a podal Brumbálovi fotku.Ten se musel zasmát také, protože ten tvor byl opravdu k smíchu. (kdybyste si představovali to co já :D).
Pak zvážněl a jeho výra se proměnil na zmatený. Pořád zmatený z Harryho.
"Co se stalo?" zeptala se Hermiona.(p.s. všichni byli v Bradavicích na víkend)
"On se vrátil!" zmateně Brumbál.
"Voldemort tu byl?"
"On ne, Harry Potter!" všem se zatajil dech.
""To není možné, je mrtvý!" namítla Ginny s třepajícím se hlasem.
"Viděl jsem ho!"
"Mohl to být Smrtijed"
"Vyčaroval patrona!" dohadovali se :"Byl tak dospělý! Tak vyrovnaný sám se sebou, se svým osudem.Jako by rok u Voldemorta pro něj bylo nic, ale zároveň strašné utrpení. Zvláštní chování, zvláštní otázky."
"Jste si na 100% jistý, že to byl Harry? Protože..protože jestli jo, znamenalo by to. Totiž, že žije!"
Brumbál přikývl.
"JOOOOO," ozvalo se místností.Byl to velký jásot.
"A kde je?" zeptal se Ron, nikdo nevěděl, že Harry mu chyběl nejvíc.Byl to jeho nejlepší kamarád.
"Přemístil se. Prý nastoupí do Bradavic v září a zatím potřebuje nabrat energii. Mám tu vzkazy: Všem, že je moc pozdravuje a Ronovi a Hermioně, že je mám mor rád a kdyby jich nebylo, nepřežil by to tam."
Ostatní se začali těšit na září a záviděli Brumbálovi, že s Harrym mluvil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikola Nikola | Web | 12. srpna 2009 v 18:12 | Reagovat

"JOOOOO," ozvalo se místností.Byl to velký jásot.

To je zajimavý......jednu chvíli mi připadalo,že se dívájí na fotbal...

Pěkný jen tak dál......:-)

2 Scarlett Scarlett | Web | 10. října 2009 v 22:59 | Reagovat

Mě fotbal nevadí, zajímavé, zrovna dnes se hraje ČR proti Polsku, ale tvoje kapitola byla poutavá jako vždy!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama