Kapitola 3 : Výměna

26. dubna 2009 v 11:25 | Naja |  HP a Dvojité Dé
Domča se ještě docela dlouho vzpamatovávala, ale když jí její dvojče řeklo vo co go, začala jí věřit.
Denisa jí musela převyprávět co věděla a co ne, a u druhé to bylo taky tak. Holky si padly okamžitě do oka.

"Tady ale nemůžeš být." Zhrozila se Dominika.
"Proč?"
"Protože kdyby nás tu taťka viděl obě, zešílel by."
"A kdo říkal že tu uvidí obě? Uvidí jenom mě!" prohlásila statečně Denisa.
"A co já?"
"Ty půjdeš do Anglie!"
"Si děláš srandu! Vždyť to tam neznám! Neznám nikoho.Nevím kolik mám strejdů a tet a kdo ví čeho! Ty to máš lehký, tady je jen táta a pár jeho kamarádů z práce."
"Chceš poznat rodinu? Chceš! Tak nemluv a bal si věci. Godrikův Důl volá."
"Takhle narychlo?" ségra asi spadla z višně bo co.
"Tak jednou už jsem tu, odcházet teda nebudu. Já chci poznat taťku a ty mamku a ostatní.V čem je problém?"A bylo rozhodnuto.
Večer ( zatím museli zajistit, aby tam Harry nevešel ), už měly všechno připravené. Domi měla věci Denči a naopak. Obě si popsali své domy, rodinu a přátele, to jak se obvykle chovají atd. Deny byla optimistická, ale Domča se bála. Bála se, že to tam nezvládne. Má to mnohem těžší než Deny, i když pro rodinu to udělá. A při nejhorším mají sovy.
"Takže se měj hezky a pořádně si to užij." Napodobovala Deny vzornou Domi.
"Jasný ségra, tě péro!" napodobovala Dominika.
"De ti to. Takže, víš všechno, co potřebuješ?"
"Samozřejmě,"
"Tak už běž, ségra, nesnáším loučení." Denča měla na krajíčku, i když znala sestru tak krátce.
Dominika se zhluboka nadechla, pomyslela na Godrikův Důl a zmizela.
"A co teď?" povzdechla Denisa.
Ještě neviděla taťku, takže by mohla jít zkusit jít dolů porozhlédnout se. Harry Potter ji však předběhl.
"Ahoj, zlato, cos tu dělala celej den?Nechtěl jsem tě rušit." Vešel najednou do pokoje.
Denča zkoprněla. Tak to je ten Harry Potter, ten který toho tolik prožil a musel překonat. To je její táta. Konečně! Působil sice trochu ztrhaně, ale byl hezký a mladý. Jak říkala Domi, bylo mu teprve 33, což je málo na to, aby měl patnáctiletou dceru. Vlastně dvě dcery. Ginny je čekala ve svých 17. Až teď si uvědomila, že musí být těžké vychovávat puberťačku, když ani on sám si nemohl nějak moc dovolit být v pubertě kvůli zlu.
" Ehm, já….já tu tak seděla a ..ehm.. četla," to prý dělávala Domča.
"Jo tak, klasika. Mám udělat večeři?"
"Jo, dobrý nápad.Chceš pomoct?" byl to takový nezvyk mluvit k cizímu člověku tak osobně.
"Ne, v pořádku, zatím si odpočiň a můžeš jít zatím za zvířaty. Se divím, že jsi tam ještě dneska nebyla, tak za půl hodiny dole v kuchyni, ano?"
"Samozřejmě, tati..no já.. děkuju moc," pak Harry konečně odešel. Konečně? Nechtěla ho snad poznat? A teď najednou se v jeho společnosti cítí ne svá, je ráda když odejde. Co se to děje? Představovala si to trochu jinak.
Otevřela dveře a ocitla se na malé, i když krásné chodbičce. Byly tam 3 dveře, pak schody. Na 1. dveřích bylo napsáno Dominika, na druhých Táta a na třetích Zoo.
/Zoo???/ prolétlo jí hlavou. Tam se musí podívat. Popošla, otevřela dveře a málem oněměla úžasem.
Místnost byla třikrát větší než pokoj Domi. Nacházelo se tam úplně zvířat. Že by byla Domi tak zaujatá na zvířata? Pravda, ona taky milovala zvířata, doma však neměla žádné. Jen teta občas přinesla Křivonožku.
V rohu stála bouda, na ní napsáno Tichošlápek a černý pes spal u ní. V dalším byl menší domeček, popsaný jménem Tlapka. V Zoo byly ještě dva křečci, Náměsíčník a Dvanácterák / kde na ty jména chodí?? Pomyslela/, dvě andulky Lojzík a Jůlinka, želva Nessaja, morče Karel, králíček Bunny a dvě rybičky Paví očko a Nemo.
Bylo to neuvěřitelné, ale zároveň nádherné. Už teď věděla, že ségra je fakt její člověk. Mazlila se se všemi zvířaty ( no asi kromě rybiček, i když ty taky pohladila). Večeři ji připomněl až táta, který si mohl vykřičet hlasivky, než ho uslyšela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama