Kapitola 9 : Neopouštěj mě

30. července 2009 v 11:37 | Naja |  HP a Dvojité Dé
Další :D měla jsem chuť psát :D.. příští týden budu na dovolené, tak nevím, jestli něco přednastavím.. asi ne :-(... možná jo, uvidí se...

Hezké čtení!
Naja


Když se Ginny probudila, Harry vedle ní nebyl. Rozhlédla se po pokoji a viděla ho už oblečeného u okna. Seděl a koukal.
"Harry?" oslovila ho.

Harry se otočil. Měl utrápený pohled:" Ginny, pochopím když se budeš zlobit, promiň, neměli jsem.. chci říct.. neměl jsem... byla to chyba.."
Ginny přes sebe přehodila župan a šla k němu:" Ne, Harry! To nebyla chyba, jasný? Líbilo se mi to a tobě taky! Vždyť to bylo po tolika letech! Chci s tebou žít Harry! Miluju tě! A ty mě taky, včera jsi to říkal!"
"Neměl jsem to říkat, jen jsem ti tím popletl hlavu!"
"Co to říkáš? Potřebovala jsme to vědět. Teď mám naději. Že zůstaneš.."
"Ale je to planá naděje. Nezůstanu." Řekl jí.
"Harry. Tohle není jenom o mě. Nepotřebuji tě jenom já, ale celý národ!.Smrtijedi jsou každým dnem silnější. Viděl jsi to předevčírem! Kvůli nim se stěhujeme!"
"Ano, tak na co tady čekáme? Přece stěhujeme!" Harry se toho chopil a šel dolů.
Holky snídali.
"Ahoj, tati," řekli dvojhlasně.
"Ahoj holky. Domi? Chci ti říct, že pokud nechceš se mnou jít, pochopím to.Vím, že jsem byl hrubý, že jsme tě tlačil do toho, abys šla se mnou. Ale nechci tě nutit."
"Tati.. to víš, že tady chci zůstat. Ale nemůžu… nemohla bych být bez tebe. Ale můžu po tobě něco chtít?" zeptala se ho.
"A co to je?"
"Můžu sem přijet třeba na den nebo na dva na Vánoce a o příštích prázdninách?Mám tu rodinu."
"Hm…. Dobře…."
"Děkuji Tati!!!" řekly zase dvojhlasně a vyskočily, aby ho objali.
Pak se začali scházet ostatní. Někteří hosti v jejich domě spali. Babička a dědeček, Hermiona s dětma, Lenka s dětma atd.
"Harry kámo, jak jsi se vyspal?" zeptal se ho znenadání uprostřed snídani Ron" A kde jsi vůbec spal?"
Harry mu chtěl potichu odpovědět, ale všichni ztichli a poslouchali.
"Spal jsem… dobře!Ano , velice dobře. Lehl jsem si na gauč. Je fakt pohodlný." Začal tvrdit Harry.
"Fakt? Když jsem na něj jednou spal, měl jsme dolámaný záda."usmál se na něj Ron.
"No jo, já měl pod sebou..ehm.. polšáře."
A pak se všichni začali opět bavit. Harry s oddechnul.
Když pomáhal se stěhováním, vyhýbal se ložnice, co to šlo. Tam chodili ostatní. Pomohl přestěhovat své dceři pokoj, zatímco druhá dcera už měla sbaleny své věci (hlavně narozeninové dárky). Pomáhal přemisťovat věci, kouzli líčit atd. Nový domek stál vedle Doupěte. Tam ho nechal pan Weasley ještě za dob Harryho mladých let postavit pro podobné případy.
Byl hezký, menší a útulný. Harry měl šílené nutkání jít do Doupěte, ale ovládal se.
Když byl dům po jeho rodičích zcela prázdný, potlačil další nutkání - být tam už navždycky. Zrušil ochranná kouzla a najednou tam všichni stáli před domem. Měli se loučit.
Holky už se objímali. Hermioně se mlžili oči. Ale to snad všem. Harry ještě před tím na sebe použil protislzící kouzlo, aby nešla vidět jeho slabost.
"Harry, nemusíš odcházet!" zašeptala Hermiona.
"O tom už jsme mluvili." Otočilo s k němu všechny pohledy.On hledal ten oříškový. Byl úplně vzadu. Neplakal, neusmíval se.Jen se díval.
"Domi, odcházíme." Zavelel.
Nechtěl se se všema objímat. Když už držel dceru za ruku a chystal se přemístit. Něco se mu přece jenom vrhlo do náruče. Zaplavili ho rezavé vlasy.
"Neopouštěj mě," šeptla Ginny.
Jemně ji odstrčil, chytl za ruce a řekl:"Omluvám se Ginny, miluju tě," políbil ji a vykouzlil jí na spánku malé tetování. Růžové srdíčko.
Teď už Ginny srdceryvně plakala. Nemohl se na to dívat.
Podíval se na Dominiku,která se dívala se slzami na sestru a nekompromisně se přemístil.


Hermiona přešla k Ginny a přemístila se s ní do nového domu. Ostatní to udělali také, až na ten rozdíl, že Hermiona se přemístila do ložnice, ostatní do přízemí, odkud odešli do Doupěte.
"Ginny…je mi to tak líto." Utěšovala ji Hermiona, když spolu seděly na posteli, Ginny o Herm opřená.
"Proč? Proč mi to udělal? Já ho miluju!" plakala Ginny.
Hermiona ji ještě nikdy neviděla tak zoufalou. Byla zoufalá, když od ní odcházel, ale nesla to hrdě. Teď to nedokázala.
"Vybreč se Ginny, to ti pomůže…" Ještě ji dlouho musela objímat a utěšovat, než usnula s rudými kruhy pod očima.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 excaliber excaliber | 30. července 2009 v 13:18 | Reagovat

Nádhera :) Jen jsem nějak zapomněl, proč se stěhujou :-D Asi si budu msuet přečíst předchozí díly :-D Ale jinak fakt super napsané :) Téhle povídce jsem (u mě) moc velké šance nedával, ale teď se mi líbí :-) Jen tak dál :)

2 Posp - US Posp - US | Web | 30. července 2009 v 14:30 | Reagovat

Je to čím dál zajímavější :-) A tahle kapitolka byla velmi hezky srdceryvná.. :-)

3 Saskya Saskya | 1. srpna 2009 v 20:35 | Reagovat

samé stahovačky a presúvačky... :-D ja keby som tak mala furt cestovať, tak dakoho po ceste prizabijem :-D :-D
moooc hezkéééé... xD

4 Felis Felis | 20. srpna 2009 v 23:17 | Reagovat

Skvělá povídka.. Už se těším na další díl..Doufám, že se nakonec dají Ginny s Harrym dohromady :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama