Kapitola 10 : Smlouva

19. prosince 2009 v 19:59 | Naja |  Boj dobra a zla
Tyto kapitoly jsou oproti starému blogu upravené..


Probudil se na nějak neznámé posteli. Když se na ní posadil a z nočního stolku dal na oči brýle, zjistil, že je nejspíš ve Fénixově řádu.
Vedle na postelích byly ještě Ron, Hermiona, Ginny, a v zákoutí Draco. Nechtěl nikoho budit, tak se jen převlékl ( u postele měl oblečení ) a vyšel. Tuto chodbu ještě neznal. Sešel dolů ke kuchyňským dveřím.Zastavil se, protože slyšel rozhořčené hlasy.
"Kdybys ho pořádně hlídal Blacku, nemuselo se to stát. Potter má zachránit svět a ty ho taháš na nebezpečné mise. Není divu, že se tam sklátil!" řval Snape. On se sklátil? Asi ano, protože jediný, co si pamatoval bylo, že viděl psa a pak měl černo.
Sirius zběsile štěkal. To znamená, že ho jeho psí podoba opravdu uvěznila.
"Ale no tak, uklidněte se," začala paní Weasleyová.
"NE!" zařval Snape.
"Ty si vůbec neuvědomuješ, co by se stalo, kdyby ho Pán Zla zabil? Že by byl konec šance zvítězit nad zlem? Ten kluk má v rukou osud celého světa!"
Sirius zmlknul stejně jako ostatní. Vedle Harryho se objevili Ron, Hermiona a Draco a začali tak poslouchat.
"AHA! On ti to neřekl co? Že je vyvolený? Že jedině on může zabít Pána Zla? Nikdo to neví? /rozhlédl se po ostatních/. Ou, jak smutné, že vám Potter všechno zatajil, viďte?"
Pak slyšel další štěkot, vrčení.
Sirius se na Snapea asi vrhl, protože Snape se nadechl : " Cru.."
Tohle už Harry nevydržel. Rozrazil dveře a shodil Snapea na zem, aby nedořekl. Když vstal, rozkřičel se na něj.
"VY!!VY!!!" vztek s ním lomcoval jako vítr s rozbitou střechou :" JÁ VÁM ZACHRÁNIL ŽIVOT A VY, MÍSTO TOHO ABYSTE SI TOHO VÁŽIL, TADY POUŽÍVÁTE KLETBY, KTERÉ SE NEPROMÍJÍ, PŘÍMO NA MÉHO KMOTRA, V JEHO DOMĚ A JEŠTĚ K TOMU CHCETE ABYCH VÁM ZACHRAŇOVAL ZADEK PŘED VOLDEMORTEM? TO SE TEDA ŠÍLENĚ PLETETE."měl takový vztek , že se k němu rozběhl a dal mu pěstí do nosu, až mu vytryskla krev. A byl by ho snad zkopal, kdyby mu ze zadu Sirius svými tesáky nechytil mikinu.Snažil se vyprostit, ale Sirius jako pes byl silnější.
"Harry, Harry! Uklidni se!!" snažil se ho uklidnit Remus.
"Já se mám uklidnit??? Já jsem NAPROSTO KLIDNÝ!" běsnil.
"Ehm..radši ho odvedeme" Zamumlal Remus

"VY MĚ NIKAM NEODVEDETE!" křičel Harry stále se vzpouzejíc ze Siriusových držav (ježiš že držav, co jsem to vyplodila :D), i když ho už dávno táhl Remus pryč, přímo tam, kde se probudil.
Remus zamkl, a posadil se na postel vedle Harryho.
"Harry, já vím, že to je jen smrdutý srab, ale…"
"Ale co pane profesore, mohl Siriuse zabít, mučit a já nevím, co ještě. Tohle si líbit nenechám, stačí mi, že jsem o něj přišel už jednou." Černý pes k němu přišel a dal hlavu na jeho koleno. Kdyby se pořádně umyl, byl by docela roztomilý.
"Takže za prvé Harry, říkej mi Remusi…Harry musíš si uvědomit jednu věc. To, co mezi námi a Snapeem bylo ve škole, to se těžko zapomíná a hlavně Snapeovi. Nesnáší nás a dává to hodně najevo. Myslím, že jsme mu tenkrát docela dost ublížili."
"To mu ale pořád nedává oprávnění používat na Siriuse Crucio."
"To sice ne, ale bylo to naposledy, Snape dostal práci o Brumbála někde v zahraničí, takže od něj budeš mít ve škole pokoj."
"Cože? Ve škole? Ale pane profesore, myslíte, že půjdu do školy a nechám tady Siriuse v tomto stavu?"
"Remusi."
"To nedokážu."
"Ale dokážeš" přesvědčil ho Lupin.
"Tak dobře, Remusi?"
"No, Harry, myslím, že do školy, budeš muset jít. Před tím, než jsi se dostal od Voldemorta, musel podepsat Sirius smlouvu, že když za tebe půjde Fénixův řád bojovat, půjdeš do školy"
"COŽE? Já myslel, že mu to jen slíbil!" chystal se opět běsnit Harry.
"Harry, uklidni se, věř mi, že to Siriusovi trhá srdce, ale pro tvou záchranu udělá cokoliv, i kdybys měl být od něj vzdálený na 100 mil.A uvidíte se o Vánocích a tak.."
"To Brumbál, že? Brumbál přinutil Siriuse k té smlouvě, viď?"
"Harry, nemysli si, že z Brumbála je teď nějaký špatný člověk. Jen se..chová trochu jinak."
"Remusi, nesnaž se ho nějak omluvit. To, co se v poslední době stalo je neodpustitelné. Ale jestli on může nutit lidi ke smlouvám, přinutím ní tomu i já." Řekl Harry.
"Teď bych ti nejspíš měl říct, ať to neděláš, ale za mě, Siriuse a Jamese říkám : Jdi do toho. Viď, Siriusi?" pes štěkl.
"Je to moje vina. Kdybych tam nebyl, nemusel by být Sirius pes. Co když Voldemorta nepřemůžu a on bude pes navždy?" pes na něj silně zavrčel.
"Sirius chce nejspíš říct, že se z toho nemáš obviňovat." Usmál se Remus.
Pak na Harryho ale Sirius zavrčel. Harry se podivil.
"Asi vím, na co naráží Harry. Co to blábolil Snape?"
"Ehm… no… neměl vám to říkat. Nechtěl jsem vám přidělávat starosti."
"Takže je to pravda? Jsi jediný, kdo dokáže zabít Voldemorta?"
"Ano, bylo to v té věštbě."
"Jak se na to cítíš?"
"Vůbec se na to necítím, Remusi. Myslím, že….zemřu já. Voldemorta neporazím."
"Já ti věřím, ty to zvládneš."
Harry si povzdechl a vstal. Vyzval Remuse a Siria a sešly do kuchyně. Snape už tam nebyl. Byl tam ale Brumbál, což se mu náramně hodilo.
/Fajn, jsem úplně klidnej/ - zkusil promluvit :" A k vám, Brumbále, vím, že jste donutil Siriuse podepsat tu stupidní smlouvu. Mám však jednu podmínku." Vyčaroval papír s něčím napsaným.
Brumbál začal číst:" Já, Albus Percival Wulfric Brian Brumbál souhlasím s tím, že Harry Potter bude moct navštěvovat školu v Bradavicích se svým psem Sirem." ( to Sirem je schválně, aby studentům nebylo podezřelé Sirius.)
"Je to podlé," vzdychl Brumbál.
"Já vím, ta vaše smlouva taktéž."
Brumbál to horko těžko podepsal. Harry ji smotal kouzlem do ruličky, nechal kouzlem zmizet ( to se tak u kouzelnických smluv dělala, aby je nikdo nemohl zničit, dali se ale zpět přivolat tím, kdo ji nechal zmizet) a přešel k Hermioně.
"Jdeme, ne?" řekl a Hermiona přikývla. Spolu s Harrym a psem v zádech vyšli do ulice, kde se všichni přemístili.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama