Kapitola 11 : Náprava

8. prosince 2009 v 18:38 | Naja |  HP a Dvojité Dé
Děkuju mockrát za nový sněhulákovitý dess mojí kamarádce Pospolce :-)

Tato kapitolka je taková... o ničem... je v podstatě na vyplnění místa mezi novými událostmi, protože jsem nechtěla přeskakovat...

Ale nadruhou stranu... ukazuje i světlou stránku odloučení... a to zpevňování vztahů s lidmi, kteří jsou nám blízcí... Doufám, že s nimi strávíte přijemný advent :-)

Mám teď více času, takže se může stát, že občas přidám i kapču :-)



Ginnin stav se nelepšil. Střídala nálady jako chvíle rozčilení po chvíle absolutní lásky ke všem bližním. Nálady se jí měnily rychleji než počasí a ona sama si to uvědomovala. Jen se nechtěla dostat zpět do normálního stavu, protože věřila, že je to zbytečné.
Jednoho rána se však probudila, šla do koupelny udělat ranní hygienu a pak…. Vyšla zcela s racionálním pohledem na svět, s normální náladou a dokonce si broukala nějakou písničku.
Udělala snídani a když se všichni probudili, tak měli na stole snídani a za stolem seděla usměvavá Ginny. Nálepka, kterou nosila zalepené srdíčko, zmizela a její vlasy se opět leskly.
Všichni se snažili nedát najevo překvapení, aby se nevrátila zpátky do předešlého stavu. Hermiona se ale rozhodla s ní nakonec přece jen promluvit.Počkala až budou sami.
"Ginny? Je ti dobře, že ano?"
"Ano Hermiono. Proč by ne?"
"Víš.. já.. poslední dobou ti nebylo zrovna nejlíp a teď najednou taková změna. Nechci vyzvídat, ale jak se to stalo?"
"Myslíš, že všechno má svůj důvod?"
"Ano, to si myslím." Odpověděla ji nechápající Hermiona.
"Tak i toto má svůj důvod." Otočila se Ginny a pokračovala ve své rozdělané práci.
Když se Hermiona neozývala, zeptala se jí Ginny:" Hermiono, tobě to leží v hlavě, že?"
"Ano,".. a komu by neleželo?
"Jsi moje nejlepší kamarádka, tak myslím, že to před tebou nemá smysl tajit."
"A co? O čem to mluvíš Ginny?"
"Mluvím o tom, že Harry se co nevidět vrátí.."
"Cože?!!!!!!!"

--

Škola dávno začala a tak Dominice nezbývalo nic jiného, než letět kočáry do Krásnohůlek a nechat doma tátu samotného.
Ve škole se jí i přes její obvykla dobré známky moc nedařilo. Harry mezitím doma samotu řešil alkoholem tak, jak to většina lidí dělá. Do práce chodil méně, a když už, tak měl nějakou tu sklenku ohnivé whisky v sobě. Spolupracovníci ho chápali, znali ho i jeho trable. Ale nemohli sebou na mise brát někoho, kdo se neovládal. Proto mu řekli, ať si vezme dovolenou a dostane se z toho. Harry si dovolenou vzal….
Ale doma to pokračovali úplně stejně… minimum jídla, doutníky, alkohol, neodepisoval Domi na dopisy…jeho cílem bylo se co nejvíc zhuntovat…..
Domča se o něj tak bála, že požádala ředitelku Krásnohůlek o mimořádné volno a jela domů. Když ho viděla válet se na gauči s flaškou v ruce, zhrozila se.
Okamžitě mu nakázala jít do postele, pití mu vylila a uklidila dům.
Druhý den se Harry probudil. Výjimečně střízlivý, ale s příšernou kocovinou. Ani si nepamatoval, že by se jeho dcera včera vrátila.
Sešel schody do obýváku a zhrozil se :"Dominiko! Co tady děláš?"
"Nepamatuješ si to co? Hlavně že jsem ti to včera říkala ty ochlasto! A já si bláhově myslela, že mi neodpovídáš kvůli přebytku práce, ale jak jsem slyšela, tak ty do té práce ani nechodíš, co? Co to má znamenat?!"vyjela na něj tónem, za který by se nemusela stydět ani Ginny.
"No tak to prr mladá dámo, se mnou takhle mluvit neb…"
"Budu s každým mluvit tak jak si zaslouží! Na stole máš jídlo a běda jak ho nesníš!" Harry si uvědomil, jak silné geny zdědila po matce, tak se ani nesnažil odporovat.
"Byla jsi pryč… byl jsem sám… nešlo to…." Říkal polohlasně.
"Stačilo říct a přijela bych…"
"Nechtěl jsem tě zatěžovat mýma problémama. Myslel jsem, že to zvládnu, že se z toho dostanu. Ale… jsem rád, že jsi přijela.." řekl jí.
"Dík. Já jsem taky ráda, že jsem mohla zastavit tu spoušť."
Pak si vykládali ještě do večera. Dominičina návštěva se protáhla na 14 dní, kdy kontrolovala všechno, co Harry pozřel, takže neměl šanci začít znovu pít. Nakonec dohlédla i na to, aby začal chodit do práce. Kolegové ho přivítali s otevřenou náručí.
Dominika však musela zpět do školy.Harry ji doprovodil až ke kočáru.
"Tati, nebuď smutný. Za tři měsíce jsou Vánoce. Uvidíme se! A budeme si psát ano? Každý den! Zvládneme to ano? Já se budu učit a ty budeš pracovat a starat se o zvířectvo."
" Dobře… Mám tě rád pusinko."
"Já tebe taky tati…." A objala ho.
"Někdy si tak moc podobná své matce.." řekl Harry a odešel… Dominice spadla slza, ale nasedla do kočáru a nechala se unášet do školy..
Vánoce přišly překvapivě brzy a s nimi i události, které by snad nikdo nečekal..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pospola Pospola | 8. prosince 2009 v 19:00 | Reagovat

Úžasné jako vždy :o) Moc se těším na pokračování, naťukla jsi mou zvědavost :oD

2 Scarlett (Mischaele) Scarlett (Mischaele) | E-mail | Web | 8. prosince 2009 v 21:42 | Reagovat

Tak co to bude? Nebude snad Ginnny těhotná? Proč by se Harry jinak měl vrátit... Co bude ta věc na konci? Celkový doje: pěkné...

3 Felis Felis | Web | 9. prosince 2009 v 15:17 | Reagovat

Už se moc těším na další díl a pls už si mě přidej do obl. stránky. Já tě tam už mám nějakou tu dobu. :-D

4 excaliber excaliber | 16. prosince 2009 v 18:02 | Reagovat

Když pominu to, že to fakt byla doba (:-D), tak je to zase super :-) Taky by mě celkem zajímalo, jaktože si je Ginny tak jistá, ale necháme se překvapit,že ano :D Takže jen tak dál :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama