Kapitola 9 : Černý pes

19. prosince 2009 v 19:20 | Naja |  Boj dobra a zla
Tyto kapitoly jsou oproti starému blogu upravené..



"Co to mělo být ?" osopil se na Harryho Sirius, když přistáli u jejich stanu.
"No co asi? Prostě jsem měl chuť mu něco udělat!"
"To mi říkáš jen tak? Měl jsi chuť? Harry, uvědomuješ si vůbec, že to byl Brumbál?"
"Samozřejmě, že uvědomuju, ale Siriusi, kvůli němu jsi hnil v Azkabanu, a taky jsem byl u Voldemorta!"
"To jo, ale přece jen je to Brumbál."
"Ať je, stejně už do Bradavic nevkročím."
"No to teda vkročíš, musíš si doplnit základní vzdělání! A navíc, jsem to Brumbálovi slíbil!"
"Cože, tys mu to slíbil?" rozčiloval se Harry.
"Samozřejmě a žádný odmlouvání!" měl ho dost Sirius. Harry se sebral a odešel do svého pokoje.
"Hermiono, myslíš, že jsem udělal správně?" zeptal se milé dívky poblíž.
"Samozřejmě, Siriusi.." řekla jemně a poplácala ho chlapsky po zádech.
/Páni, co to dělám? Už jsem jako tvrďačka/ zasmála se v duchu Hermiona. Sirius byl kamarád..a taky jako táta.
Harry nevyšel ze svého pokoje týden. Hermiona ani Sirius tam nechodili, neboť věděli, že se musí vytrucovat.
Když vyšel, šel nejdřív k Siriusovi.
"Promiň," špitl.
"V pořádku Harry. Víš, Brumbál tě šel vysvobodit jen pod podmínkou, že budeš chodit do Bradavic. Nešlo to neslíbit, chtěl jsem abys byl v bezpečí."
"Chápu Siriusi. Byl jsem trouba."
Společně se zasmáli a Harry šel k Hermioně do pokoje.
"Takže, konečně jsi se vzpamatoval?" přísně Herm.
"Samozřejmě!" radostně Harry :" Zlobíš se?"
"Ne Harry. Možná tě i chápu. Brumbál… no on… je teď v poslední době zvláštní.. nevím, čím to je. Taky bych nejradši do Bradavic nešla, ale.."
"Cože? Ty a neučit se?" podivil se.
"Učila bych se z knížek, ale.. půjdu tam, protože tam jdeš ty, víš? Ty už se z toho nevyvlékneš."
"To, že tam musím já neznamená, že tam musíš ty, Hermiono."
"Ale znamená."
"Nechápu."
"Bože vy kluci jste tak natvrdlí." Zčervenala, zasmála se a stočila rozhovor na jiné téma.

…. O týden později….
Sirius se vřítil do kuchyně :" Smrtijedi napadli Fénixův řád v Prasinkách! Je jich tam prý jako much. Musím jim pomoct. Remusovi, Weasleyovým..Jdu tam, buďte tu."
"To myslíš vážně?" vyjel Harry :" Jdem s tebou!"
"To nepřipadá…" nedořekla Sirius, a Harry dokončil : " Ale připadá a dělej, přemísti nás!"
Sirius je nerad přemístil do bojiště. Byly tam Smrtijedi, FŘ, nějací tvorové, lidé z Prasinek a na vrcholku byl sám Voldemort.
Sirius s Herm odběhli bojovat a on nevěděl, komu pomoct dřív. Tak si vzal na starost hlavního organizéra - Voldemorta. Teda vzal, chtěl vzít. Dostal se k Voldemortovi a začal na něj řvát :" Co tu chceš? Ono nestačí otravovat život mě? To musí být i u Prasinek?"
Voldemort na to : "Ale Harry snad by ses nezlobil, že chci trošku území." Pak na něj vystřelil kletbu.
Harry se jí hbitě vyhnul. A tak to šlo dál : Voldemort sesílal kletby, Harry se jim vyhýbal, až jednou ho trefila jedna, která mu udělal šrám na ruce. Sykl bolestí.
Pak to pokračovalo. Když už myslel, že nemá sílu se dál vyhýbat jeho kouzlům, objevil se černý pes podobný medvědovi, který začal útočit.
"Á Black," oddychl Voldemort :" Ty máš tu psí podobu tak rád? Tak dobře ! Zvěromagus punktus perfekt!" Harry teda nevěděl, co znamená, ale Sirius očividně podle zakňučení jo.
Začali přibývat členové FŘ a Smrtijedi se i s Voldemortem stahovali. Harry v té spleti hledal někoho známého, někoho, komu by mohl pomoct nebo tak. A hlavně hledal Hermionu.
Kde asi je? V tom mu někdo bouchl do zad. Lekl se a otočil se. Byla to Herm.
"Ježiš promiň Harry, já nechtěla tak moc. Ty krvácíš! A KDE JE Sirius?" vykřikla.
"No já nevím. Voldemort na něj použil nějakou kletbu ale nevypadalo to, že by mu nějak ublížil!"
"Harry, jak zněla?"
"Myslím, že Zvěromagus punktus perfekt ." Hermiona si zakryla hrůzou pusu.
"Co to znamená?" vydal se sebe naprosto zmatený Harry.
"Slovo perfekt v kletbě znamená, že to kouzlo může zrušit jenom ten kouzelník, který to vyvolal a zvěromagus punktus znamená, že se Sirius nemůže přeměnit zpátky v člověka!"
"Ne, to ne!" Harry se rozběhl. Hledal psa, hledal aspoň znak psa.
Voldemort byl pryč, Smrtijedi taky, ale pes nikde.
Nakonec ho našel před Třemi košťaty. Smutně se na sebe podívali a pak Harry ucítil ostrou bolest v rameni.
Kouzlo, které na něj poslal Voldemort, se ozvalo. Harrymu se dělali mžitky před očima. Pak bylo černo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama